Ostrov Rab se nachází na severu Jaderského moře jako součást Kvarnerského archipelagu. Na ostrově se nachází 7 městeček: Lopar, Barbat, Banjol, Palit, Kampor, Mundanije a Supetarska Draga a samo město Rab.Na Rabu žije přibližně 9000 obyvatel, kteří se zabývají turizmem, zemědělstvím, rybářstvím a dobytkářstvím. Místní se organizovanému turizmu věnují již více než 110 let.Mnozí turisté navštěvují tento ostrov, protože vyniká příjemným podnebím, které podle vědeckých výzkumů pozitivně působí na nemoci srdce a dýchacích cest. Dlouhá tradice v turizmu a pohostinnost domácích umožnily poskytování služeb na nejvyšší úrovni.Domácí atmosféra, která je na ostrově přítomná, Vám umožní, že se budete cítit, jako byste byli součástí této společnosti již dlouho řadu let.
PODNEBÍ
Ostrov Rab se těší velmi příznivému mořskému středomořskému podnebí, které se vyznačuje mírnou zimou a příjemným středomořským létem. Za takové podnebí Rab v mnohém vděčí pásmu Kamenjak, které ho chrání před chladnou burou, která vane hlavně v zimě a brzy na jaře. Kromě bury z jihovýchodu vane převážně na podzim teplý a vlhký vítr – jugo, který pravidelně přináší déšť. V letních měsících přes den obvykle vane mistral, příjemný větřík, který zmírňuje letní horka. Rab má ročně v průměru 91 zcela jasných dnů a patří mezi nejslunečnější kraje Evropy. V létě má pouze 9 oblačných dní. Počet slunečných hodin dělá v průměru 2,479 ročně neboli 6 hodin denně. V měsíci červenci je průměr 12 slunečných hodin denně. Na ostrově spadne ročně kolem 1042 mm srážek. Teplota moře na Rabu je poměrně vysoká, což napomáhá rozvoji turizmu, protože koupání je možné od měsíce května do konce října. Průměrná roční teplota činí 15,75 °C. – průměrná teplota moře od května do října přes 20° C, v zimě 12° – průměrná teplota vzduchu ročně: 16,8° C – průměrná teplota vzduchu v létě: 26° C – průměrná teplota vzduchu v zimě: 8° C
VĚTRY
Bura a Jugo jsou hlavní větry, které vanou na Jadranu. Převládají od října do května, zatímco v létě převládá mistral. Bura je chladný severovýchodní vítr, který vane z pevniny na moře a přináší s sebou pěkné počasí. Jugo je vlhký jihovýchodní vítr, doprovázený deštěm a těžkými oblaky, který nezačíná najednou jako bura, nýbrž potřebuje 36-38 hodin, aby se rozvinul. Mistral je lokální vítr, který vane z moře, většinou v létě. Obvykle začíná vát kolem 10 -11 ráno, největší síly dosahuje kolem 2/3 hodiny odpoledne, a zklidňuje se navečer se západem slunce. Provází ho bílá oblaka. Druhé větry: Burin, severovýchodní, vane v létě z pevniny. Tramontana a východní Levante jsou mírnější verze Bury.
RELIÉF
Neobvyklost a krása reliéfu ostrova Rabu je rytmus vyvýšenin, šíjí a polí. Vyvýšenina, která začíná poloostrovem Kalifront, se spojuje přes mělké a nízké kamporské pole s o něco většími pahorky, které se táhnou od severozápadu směrem na jihovýchod, od Gonara do Kaldanca v Rabu a Banjolu. Nejvyšší částí Rabu je masív Kamenjak, jehož směr je paralelní s Velebitským masívem a jeho nejvyšší vrchol měří 408 metrů. Svahy Kamenjaku se strmě svažují do moře Velebitského kanálu a jsou přírodní bránou a ochranou před chladným severním větrem – burou.Pobřeží ostrova Rabu je různě členité. Slabě členité je severovýchodní pobřeží tj. ta část masívu Kamenjak, která se příkře spouští do moře. Poloostrov Lopar má četné mělké písčité pláže v mnohačetných malebných zátokách. Kromě loparské se na ostrově nacházejí ještě dvě větší zátoky: Supetarská a Kamporská.Mezi mysem Kalifront a mysem Frkanj se táhne řada pěkných zátok vhodných pro užívání na dovolené. Dále směrem na východ se nachází zátoka Sv. Eufemije, zátoka rabského přístavu, a známá rabská koupaliště Prva, Druga a Treća Padova. Kolem ostrova Rabu se nachází velký počet malých ostrůvků a útesů, které vedle četných zátok a zálivů přispívají neodolatelnému kouzlu ostrova Rabu.
HISTORIE
První písemné údaje o ostrově Rabu nacházíme v dílech antických spisovatelů. Ale je zcela jisté, že člověk sídlil na Rabu mnohem dříve. Nálezy nářadí z doby pozdního paleolitu v oblasti Loparu dokazují, že tu žil paleolitický člověk, o kterém se zná velmi málo. Tohoto paleolitického pračlověka vystřídali pokročilejší neolitičtí přistěhovali, ale na konci neolitu se zde usidlují Liburni, a tak je reálným předpokladem, že v té době začal vznikat dnešní přístav a město Rab.. Nejstarší údaje o Rabu se nacházejí ve spisech několika řeckých a římských geografů. V těchto spisech je Rab zmiňován pod jménem Arba, Arva, Arbia, Arbitana. Původ tohoto jména není zcela jednoznačný, ale předpokládá se, že by to v překladu indoevropského kořenu ARB mělo znamenat tmavý, temný, lesnatý, což je i dnes pro ostrov charakteristické.Tento název dnešní obyvatelé, slovanští Chorvaté přizpůsobili duchu svého jazyka a přetvořili ho na Rab.
